Zde se nachází středověká mučírna v zámeckém areálu, vyhlídka spojená s pověstí o plačící Anně a především vycházková naučná trasa na zdejším hřbitově.
Mezi nejčastější motivace vedoucí k návštěvě památek temného cestovního ruchu patří zvědavost, a připomenutí historických událostí či osobností. „Hřbitov na Křížovém vrchu je užíván již více než 500 let, nachází se na něm stavby a náhrobky s vysokou uměleckohistorickou hodnotou a v řadě ohledů je jej možné považovat za jedinečný v rámci celé ČR,“ uvedla Gabriela Horčíková, jednatelka Technických služeb Moravská Třebová, s.r.o. Naučná trasa zahrnuje náhrobníky místních významných osobností. Za zmínku stojí náhrobník rodičů moravskotřebovského kata Bohla, stavitele Franze Habichera, měšťanů Wondry a Holzmeistera, poslance zemského sněmu Emila Hofrichtera a dalších. Specifickou skupinu renesančních památek tvoří náhrobníky dětí ze zámožných měšťanských rodin. Děti jsou v reliéfech vypodobněny v dobovém oděvu, který je jen zmenšenou verzí šatu dospělých.
V roce 1663 postihla část Moravské Třebové živelná katastrofa – přívalová povodeň vyvolaná extrémním množstvím srážek spadlých za letní bouře nad nejhořejším povodím řeky Třebůvky. Událost připomíná jeden kamenných epitafů: „Léta Páně 1663 dne 7. července mezi 23. a 24. celou hodinou děsivé povětří nastalo, jež až do 6. hodiny ranní s neslýchaným deštěm a silným hromobitím trvalo. Dva rybníky se protrhly a 10 stavení při zdejším městě od základů odnesl pryč. 33 lidí se tam utopilo a jejich těla zde pochována leží.“ Při zpáteční cestě ze hřbitova na Křížovém vrchu se mohou turisté seznámit také s osudem mladého učitele Adolfa Cihláře, který byl v roce 1944 umučen gestapem. Událost připomíná pomník nacházející se v malém parčíku v ulici Komenského. „Věříme, že si postupem času turisté najdou cestu také k dalším zajímavým památkám a místům, které jsou často opomíjeny,“ uzavřela jednatelka technických služeb.
S tématem souvisí také další aktivita města – byly zahájeny opravy morového sloupu na náměstí T. G. Masaryka v Moravské Třebové. Předpokládaný termín dokončení je nejpozději v prosinci letošního roku.
Významná barokní památka z maletínského pískovce byla zbudována v letech 1716 – 1718 pod dohledem olomouckého měšťana a cechovního sochaře Jana Sturmera. Vznik morového sloupu podmínila morová epidemie, která postihla město v roce 1715. Opravy budou realizovány restaurátorem Danielem Bartošem s celkovými náklady přes 1,6 mil. Kč. Nejnákladnější položkou bude oprava a doplnění poškozených míst.
V minulosti byl morový sloup šestkrát opravován či restaurován, například v roce 1906 se dle odborníků nacházel v dezolátním stavu. Až v roce 1957 došlo k výraznější opravě sloupu, kterou provedl Olbram Zoubek a kolektiv umělců. Tehdy byl zajištěn zejména havarijní stav usazení sloupu na soklu a usazení sochy panny Marie na hlavici sloupu. Zatím posledním zásahem byly restaurátorské práce z roku 1993. Současný stav vyžaduje důkladné očištění a opravu kritických míst a ploch. Odborný zásah bude zahrnovat také zpevnění kamene, revizi zlacených prvků, barevnou retuš a doplňující restaurátorský průzkum.
