Bookstart se realizuje již déle než 25 let ve zhruba 20 zemích světa; v roce 1992 zahájila projekt ve Velké Británii nezisková organizace Book Trust. Z evropských zemí se k projektu připojily např. Irsko, Itálie, Německo, Malta, Polsko, Portugalsko, Srbsko, Španělsko či Švýcarsko; ze vzdálenějších koutů světa lze uvést Austrálii, Čínu, Jamajku, Japonsko, Jižní Koreu, Nový Zéland, Thajsko či Kolumbii. Základem je předání dárkových knižních sad novorozeným dětem a jejich rodičům (celkově už získaly knižní sady desítky miliónů dětí po celém světě). Na tento motivační dárek pak navazují další aktivity k podpoře čtenářství v raném dětství.
Pořadatelé projektem reagují na varovné signály o zhoršující se schopnosti verbální komunikace u mladé generace, které přicházejí z pedagogické, ale i zdravotnické oblasti. Řada učitelů upozorňuje, že děti přicházejí do škol a nejsou schopny vnímat, chápat a používat mluvené slovo, zejména pokud není vzápětí doprovázeno obrázkem. Na rostoucí problémy s verbální komunikací nejmenších upozorňují také neurologové, psychologové a logopedové, kteří rovněž stále častěji zdůrazňují, že intenzivní slovní komunikace a čtení (předčítání) dětem již od kojeneckého věku vede u nich později k lepší gramotnosti, větší představivosti i bohatší slovní zásobě. Poslední průzkum dětského čtenářství provedený Národní knihovnou ČR v r. 2017 potvrdil (ostatně dlouho známou) skutečnost, že čtenářská gramotnost a čtenářství jednoznačně korelují i se studijními výsledky dětí. Všechny tyto a mnohé další důvody vedly knihovny v ČR k připojení se k této mezinárodní aktivitě. Jejím cílem je tedy především:
Podpořit rozvoj verbálních schopností dětí i jejich imaginace a zlepšit vztah ke knize a čtení u nejmladší generace. Dovést rodiče k pochopení významu čtenářských dovedností pro intelektuální i citový rozvoj dítěte i pro jeho budoucnost, tj. přesvědčit je, že jednou z nejdůležitějších věcí, jež mohou udělat pro své děti od nejútlejšího věku, je věnovat jim svůj čas a strávit jej společně nad knihou (prohlížením, čtením, povídáním zpíváním). Pomoci jim dělat to správně a nabídnout podpůrné služby knihoven, prostor pro sdílení s ostatními rodiči a orientovat rodiče v nabídce kvalitní literatury pro děti. Jedním z dalších důvodů vzniku projektu je i snaha knihoven o inovaci a rozšíření potřebných služeb mladým rodinám v obcích i budování širší čtenářské komunity.
Země, jež se do projektu zapojily, pozitivně hodnotí jeho přínos k rozvoji duševních a mentálních schopností dětí a zlepšení kompetencí rodičů při podpoře rozvoje čtenářské gramotnosti dětí. Z dílčích výzkumů vyplývá, že se zlepšila kvalita verbální komunikace i frekvence hlasitého předčítání v rodinách, aktivnější je využívání veřejných knihoven a větší je i zájem rodičů sledovat nabídku vhodných knih pro děti. Děti, jejichž rodiče se aktivně do projektu zapojili, prokazatelně dříve mluví a již v útlém věku je u nich patrný lepší rozvoj slovní zásoby, ale např. také obrazotvornosti apod.
V České republice jsou knihovny teprve na počátku cesty. Zdá se však, že ji za velmi užitečnou považuje také značná část vedení obcí, které o projekt projevují velký zájem a slibují mu podporu pro příští léta.
Další informace o projektu jsou průběžně uveřejňovány na webu SKIP: http://skipcr.cz/
Autor článku – Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. – působí jako vedoucí vzdělávání Knihovnického institutu Národní knihovny a zároveň je předsedou SKIP ČR.