Roman Sejkot se ve svých fotografiích zabývá obecně srozumitelnými tématy, reportážemi, portréty, ale také fotografiemi půvabných dívek a žen. Vypichuje různé zajímavé detaily, nachází nečekané tvarové analogie. Občas své fotografie provází také vtipným slovním doprovodem. Nebojí se díky digitální technologii různých experimentů.
Technologie fotografie zažívá v naší době nebývalý rozkvět a neexistují žádné známky zpomalení, naopak. Digitální fotografie nám mnoho dala, něco nám však také nadobro bere. Různé programy nám nabízejí snadné a rychlé možnosti, různé filtry a podobné funkce, jak fotografii snadno a rychle „zumělečtit“. Jenže snadné umění je jen pseudouměním, kýčem. To jsou důvody, proč hodnota fotografie v očích veřejnosti poklesla.
Na práci Romana Sejkota je sympatické, že se na tomto poli nevzdává, že se stále snaží prosazovat uměleckou stránku fotografie. Roman Sejkot je profesionál, přesto si udělá čas a s fotografií si i hraje. Výsledky jeho hrátek stojí za zhlédnutí. Za těchto okolností je nanejvýš prospěšné a milé si připomenout ono „zdravé jádro“ fotografie, tedy to, co je, nebo by mělo být, na fotografii stálého, to, co dělá fotografii fotografií. Roman Sejkot nám k tomu nabízí milou příležitost.
