Obsáhlost a podrobnost historie Villy, rozsáhlá četnost ilustrací svědčí o vytvoření dokonalého díla i o jeho duchovní kráse a síle. Čtenáře uvede do světa židovsko-křesťanských tradic již jen zdobným desaterem, připomínajícím desky Mojžíšovy, které židům přinesl z hory Sinaj při útěku z Egypta.
Rodinný dům nechal postavit Moritz Altschula pro svou manželku Carolinu na konci devatenáctého století. Autor se však neomezuje jen na samotnou stavbu, jeho pojetí objektu rezonuje se současným názorem společnosti o národnostních menšinách. V České Lípě žili po staletí vedle sebe Češi, Němci i Židé a také Lužičtí Srbové.
Vzhledem k původním majitelům židovského původu, kteří nepřežili druhou světovou válku, zřejmě historik Vlastivědného muzea nastiňuje historii osudů židů a sudetoněmeckých obyvatel, samostatné oddíly pak věnuje rodině Altschulové a jejich domu. Čtenáře tak seznámí ve stručnosti s historií města a zvláště pak samotné vily až po současnost.
Majitelé pečovali o svůj dům až do roku 1939, kdy byli deportováni do koncentračních táborů a objekt zabavili Němci. Po druhé světové válce byla vila zkonfiskována a zařazena do majetku města. Od padesátých let až do roku 1989 sloužila jako objekt mládeže. Pro toto období shromáždil autor řadu informací nejen z archivu, ale i od pamětníků. Osud vily a především jednání komunistického režimu vůči židům, kteří se dožadovali navrácení majetku, ostře odsuzuje.
Českolipský podnikatel Aleš Hrdlička hledal pro svou firmu objekt poblíž centra. Na Děčínské ulici se mu nabízela sice zchátralá, ale nádherná budova. Jeho původní záměr přestavět ji, se však po důkladné úvaze výrazně změnil. Celou budovu zrestauroval a prostory využívá jednak pro svou firmu a jednak pro významná společenská setkání, přednášky, koncerty.
V poslední kapitole hodnotí muzikolog a historik Tomáš Cidlina význam vily pro dnešní společenský život ve městě.
Vydání publikace je vynikajícím počinem.
