Jak často Sedlčany navštěvujete?
V Sedlčanech jsem byl mnohokrát, už jen proto, že moji kamarádi mají domek v Kňovicích, kam za nimi se ženou jezdíme. Sedlčany mám rád také kvůli krásné přírodě, která je obklopuje.
S vaší Divadelní společností vystupujete v Sedlčanech poměrně často. Jak se vám zde hraje?
Hraji ve zdejším kulturním domě moc rád. Kromě pohádek jsme zde uváděli i Sluhu dvou pánů, Janu Eyrovou a Martina Edena. Pokaždé jsme hráli před plným hledištěm a před neuvěřitelně vstřícným a vnímavým publikem. Vystupovali jsme vždy ve velkém sále a teď nás čeká sál malý, na který se moc těším.
Kdy mělo Adventní vyprávění premiéru a kolik repríz jste již uvedli?
Premiéra byla 1. prosince 2015 v Radotíně. Do dnešního dne jsme odehráli třicet repríz.
Jaký je průběh tohoto pořadu a jakou roli v něm hraje improvizace?
Jde převážně o čtení adventních a vánočních příběhů. Napsal jsem je já a vyprávějí o lidech, které jsem v životě potkal, nebo situacích, které jsem prožil. V těchto příbězích se improvizovat nedá. To plně nahrazuje Zdeněk Dočekal, jehož hudební doprovod je na improvizaci založený.
Kdy a jak začala vaše spolupráce se Zdeňkem Dočekalem a jak často společně vystupujete?
Naše spolupráce začala už v Divadelním spolku Kašpar, kde jsme se potkali při společné práci na představení Rozmarné léto. Nabídl jsem mu roli barmana a klavíristy v inscenaci Martin Eden a on ji přijal. Naše spolupráce trvá tři roky, pokud nebudu počítat už zmíněné Rozmarné léto, které se hraje podstatně déle. Máme spolu nazkoušeného Martina Edena, kterého jsme teď chvíli z produkčních důvodů neuváděli, a Adventní vyprávění. To hrajeme v průběhu celého prosince.
