Jedenáct tradičních řemesel na jedné škole
PRAHA: Střední odborná škola uměleckořemeslná, s.r.o., se sídlem vpražských Vysočanech, je soukromou střední školou s…
ČR: Umělecká řemesla mají vnaší zemi několikasetletou tradici. Kvalitní užitné adekorativní předměty jsou součástí české národní kultury. Využili jsme materiály poskytnuté Národním ústavem pro vzdělávání kmalému srovnání dat vypovídajících o výuce uměleckých řemesel u nás před pěti lety a nyní. Chtěli jsme se dozvědět, které obory zanikly nebo naopak byly do systému vzdělávání pro uměleckořemeslná povolání zavedeny, kolik škol obor vyučuje, o jaký je mezi uchazeči největší zájem, jaká je nezaměstnanost absolventů těchto škol…
V současnosti u nás probíhá příprava a vzdělávání pro uměleckořemeslná povolání v oborech vzdělání s výučním listem (kategorie H, tříletá délka vzdělávání), v oborech vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie L i M, čtyřletá délka vzdělávání). Součástí přijímacího řízení u této skupiny oborů je talentová zkouška, ke studiu jsou tedy přijímáni žáci s výtvarným nadáním a manuální zručností. Důležitý je umělecko-řemeslný talent, cit pro materiál, který se v rukách řemeslníka a před jeho očima postupně přetváří, mění svůj tvar, až dospěje ke konečnému výrobku. Cení se zručnost, představivost a tvůrčí schopnosti, někdy i fyzická síla.
V převažující většině těchto oborů se jedná o obory málopočetné, což znamená, že se zde vzdělává pouze několik žáků nebo malá skupina. Během studia jsou u žáků rozvíjeny jak vědomosti a dovednosti z daného řemesla, tak i z oblasti výtvarného vyjadřování a myšlení.
Tříleté uměleckořemeslné obory vzdělání (kategorie H), v závorce na prvním místě počet škol v ČR vyučujících obor v roce 2012, na druhém ten současný:
• Umělecký kovář a zámečník, pasíř (13, 14),
• Umělecký truhlář a řezbář (13, 11),
• Zlatník a klenotník (5, 5),
• Umělecký keramik (4, 5),
• Vlásenkář a maskér (1, 5),
• Umělecký štukatér (1, 1),
• Umělecký pozlacovač (1, 1),
• Umělecký sklenář (1, 1),
• Umělecký rytec (2, 2).
Nejvíce škol je v Praze. Nejvíce oborů lze studovat jednoznačně na Střední odborné škole uměleckořemeslné, s.r.o., Podkovářská, Praha 9 viz článek ZDE. Z přehledu je patrné, že největší počet škol vyučuje obory zpracovávající kov a dřevo, přičemž počet škol nabízejících obor umělecký truhlář a řezbář klesl o dvě. Naopak boom zažívají obory vlásenkář a maskér. V roce 2015 bylo do 1. ročníku v denní formě dané kategorie a skupiny oborů vzdělání přijato jen 235 žáků. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v dané kategorii a skupině oborů byla v roce 2016 nadprůměrná, 11,3 % .
Pro nezájem ze strany žáků byly v posledních letech zrušeny obory vzdělání Ruční krajkářka, Ruční vyšívačka, Košíkář a Obuvník scénické obuvi.
Většina čtyřletých oborů vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie L) v oblasti uměleckých řemesel byla koncipována v 70. – 80. letech minulého století, a to ještě v gesci ministerstva kultury. Názvy těchto oborů začínají souslovím „uměleckořemeslné zpracování (uměleckořemeslná stavba)“ – a pak následuje materiál, který je předmětem zpracování daného oboru. Konkrétně tedy uměleckořemeslné zpracování – kovů, dřeva, textilu, kamene a keramiky, skla, uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů. Pod těmito názvy se skrývají umělecká řemesla, pro která je koncipována příprava v konkrétních zaměřeních u následujících šesti oborů vzdělání:
Čtyřleté obory vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie L), v závorce na prvním místě stav počtu škol v ČR vyučujících obor v roce 2012, na druhém ten současný:
• Uměleckořemeslné zpracování kovů – práce kovářské a zámečnické, – práce pasířské, – práce rytecké (6, 7),
• Uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce truhlářské, – práce řezbářské, – práce čalounické a dekoratérské (10, 8),
• Uměleckořemeslné zpracování textilu – práce tkalcovské, – ruční výšivky, – práce gobelínářské (výuka v jediné škole na Moravě),
• Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky – práce keramické, – práce kamenosochařské (5, 4),
• Uměleckořemeslné zpracování skla – hutní tvarování, – broušení a rytí, – umělecké vitráže, – malba skla (2, 4),
• Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů – strunné nástroje, – klávesové nástroje, – dechové a bicí nástroje (4, 3).
Nově do kategorie L spadá také nový obor starožitník, který vyučují dvě školy v Praze a jedna v Brně.
Nejvíce oborů lze studovat v Praze, Brně a Světlé nad Sázavou. Z přehledu vyplývá, že největší počet škol vyučuje obory zpracovávající kov a dřevo, přičemž počet škol nabízejících obory uměleckořemeslného zpracování dřeva klesl o dvě. Opačnou tendenci vykazuje obor uměleckořemeslné zpracování skla, který lze studovat již na čtyřech místech, v Třeboni, Novém Boru, Světlé nad Sázavou nebo Valašském Meziříčí. V roce 2015 bylo do 1. ročníku v denní formě dané kategorie a skupiny oborů vzdělání přijato 231 žáků. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v dané kategorii a skupině oborů byla v roce 2016 nadprůměrná, 11,5 %.
Nově lze některé uměleckořemeslné obory studovat také v kategorii M: Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení), např. uměleckořemeslná stavba varhan, tvorba hraček a herních předmětů, tvorba a vzorování bižuterie, kamenosochařství, řezbářství, výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů ad.
Největší zájem žáků
Pro všechny kategorie platí, že školy nabízejí větší počet míst pro uchazeče, než je skutečný počet přijatých žáků. Největší zájem žáků o studium v uměleckořemeslných oborech vzdělání (kategorie H, L, M) je o obory zaměřené na zpracování kovů a dřeva. Výuka v nich je zastoupena poměrně rovnoměrně v celé republice. Největší počty absolventů vykazují napříč kategoriemi obory vzdělání uměleckého kovářství a zámečnictví, uměleckořemeslného zpracování dřeva a výtvarného zpracování kovů a drahých kamenů.
Všechny ostatní obory kategorie H jsou spíš málopočetné. Z nich je ještě poměrně dost žádána výuka v tradičním oboru Zlatník a klenotník a nově Vlásenkář a maskér. U oboru Umělecký keramik se naopak projevil klesající zájem žáků o řemeslo, což se potvrzuje i v kategorii L. V této kategorii dosahuje vyšších čísel v počtu přijatých studentů ještě obor uměleckořemeslné zpracování skla. Vzdělávání v některých oblastech uměleckořemeslné výroby je tradičně regionálně orientováno, jednotlivá zaměření se vyučují po mnoho let ve stejném místě.
Výuka některých uměleckých řemesel zaniká
V oblasti uměleckořemeslného zpracování skla bohužel zanikla výuka v několika tradičních školách na severu Čech. Také ve většině zaměření oboru uměleckořemeslného zpracování textilu byla výuka zrušena pro nezájem ze strany žáků.
Společensko-ekonomické změny po roce 1989 vedly rovněž k tomu, že byly zrušeny uměleckořemeslné obory kategorie L zaměřené na kovolijectví a cizelérství, ruční krajku, ruční tisk, mozaikářství, štukatérství, pozlacování, vlásenkářství a maskérství či malbu dekorací. Některé z těchto oborů vzdělání existují nadále jako tříleté obory s výučním listem, některé jiné jsou zahrnuty do kmenového maturitního oboru 8241M Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba.
Závěrem
Závěrem můžeme konstatovat, že žádný obor za posledních pět let nezanikl, ale objevil se jeden nový. Vzdělání v oboru starožitník nabízejí hned tři školy. V loňském roce jej začalo studovat sedm žáků, celkový plánovaný počet přijímaných byl ovšem 52. V uplynulých pěti letech některé školy zanikly, některé tradiční obory ustupují do pozadí, ale jiné nabírají nový dech a tomu odpovídá i vyšší počet škol pro výuku daného oboru.
Poznámka: Text vznikl s využitím článku „Některá umělecká řemesla žáky stále lákají“ publikovaném ve čtvrtletníku Vzdělávání 3/2012, vydávaném Národním ústavem pro vzdělávání. Data a informace o stavu vzdělávání pro uměleckořemeslná povolání pro rok 2012 vycházejí z tohoto textu.
Další zdroje:
www.infoabsolvent.cz
Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků
http://www.nuv.cz/t/uplatneni-absolventu-skol-na-trhu-prace-2015
http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Absolventi_prechod_profily_pro_www.pdf.