Návrh ústecké muzejní budovy pochází z roku 1875, šlo o školu rozšířenou o honosný sál pro zasedání městské reprezentace. Když roku 1901 navštívil Ústí nad Labem císař František Josef I., nebyl nikde v Ústí nad Labem reprezentativnější prostor, kde by mohl udělovat audience.
Ale muzeum zdaleka není jediným objektem expozice. Ta se zaměřuje na stavby z celého Česka, jejichž vznik iniciovali čeští Němci nebo se na nich podíleli jako autoři. Zabírá období, kdy se Češi a Němci teprve začínali proti sobě vymezovat a hledat svou vlastní kolektivní identitu. Proto se mezi prezentovanými projekty nachází třeba i Národní divadlo. „Upozorňujeme také na ty stavby, které hrály v utváření národního uvědomění českých Němců rozhodující roli: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely,“ poznamenala autorka výstavy Věra Vostřelová. Symbolem těchto emancipačních snah českých Němců je originální socha německého rytíře Rollanda snesená z liberecké radnice, kterou zapůjčilo Severočeské muzeum v Liberci. Obdobná socha bývala v Ústí nad Labem na budově staré správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Mnoho z vystavených stavebních výkresů a historických fotografií bylo objeveno teprve během přípravy expozice, neboť stavební tvorba místních Němců byla do nedávna prakticky neprozkoumanou oblastí dějin české architektury.
