„1. března to bude na den přesně 40 let ode dne, kdy se Max van der Stoel, tehdejší nizozemský ministr zahraničních věcí, v hotelu InterContinental v Praze setkal s profesorem Janem Patočkou, prvním mluvčím Charty 77. Tímto setkáním dal důležitou morální podporu československému disidentskému hnutí. Tuto událost můžeme označit za jeden z milníků na dlouhé cestě Československa zpět k demokracii,” říká J. E. Eduard W. V. M. Hoeks, velvyslanec Nizozemského království v České republice. „Jsme rádi, že můžeme připomenout zásluhy obou velkých mužů – Evropanů, v místě, kde se opět jejich cesty symbolicky propojují,” poukazuje dále velvyslanec na fakt, že park a památník Maxe van der Stoela leží v těsné blízkosti Patočkovy ulice.
Památník Maxe van der Stoela od sochaře Dominika Langa bude odhalen za přítomnosti jejich excelencí Lubomíra Zaorálka, ministra zahraničních věcí České republiky a Franse Timmermanse, prvního místopředsedy Evropské komise a bývalého Van der Stoelova spolupracovníka.
Odhalení pomníku bude od 11.30 do 13.00 h předcházet v hotelu InterContinental setkání k uctění památky prof. Jana Patočky. Na slavnosti organizované Archivem Jana Patočky ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR bude historik Petr Blažek prezentovat knihu dokumentů z archivu Státní bezpečnosti o pronásledování Jana Patočky.
Schůzka Maxe van der Stoela s Janem Patočkou byla velmi citelným políčkem do tváře tehdejší moci (dokonce natolik, že prezident Gustáv Husák druhý den zrušil plánovanou oficiální schůzku s ministrem Van der Stoelem). Toto setkání se stalo důležitým milníkem na dlouhé cestě k demokracii ve střední a východní Evropě. Komunistickému režimu dalo najevo, že západní vlády jsou ochotny se scházet s disidenty. Profesor Jan Patočka, statečný muž s podlomeným zdravím, po výsleších StB zemřel pouhých 12 dnů po tomto setkání. Max van der Stoel neustal v podpoře boje za demokracii a humanistické ideály po celý svůj aktivní život, který se uzavřel v roce 2011. Památka obou mužů a jejich jediného setkání je pevnou součástí historie moderní Evropy.
Dominik Lang (*1980) je český výtvarník, sochař a jeden z našich nejzajímavějších umělců mladší generace. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, Cooper Union v New Yorku a na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Tam také v současnosti vede společně s Edith Jeřábkovou ateliér sochařství. Pracuje rád s tvořivou intervencí do konkrétní situace, často mění dispozice v okolí vlastního uměleckého díla. Socha a výtvarné dílo je pro něj způsobem, jak vstoupit do zavedených pravidel veřejného prostoru, sociálních vztahů nebo umění. V roce 2011 reprezentoval Českou republiku na Benátském bienále. Vystavoval ve vídeňské Secession, v MUMO Melbourne, v Palais de Tokyo v Paříži, v Inhotim v Brazílii a v mnoha dalších galerijích. Dominik Lang je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého, u jejíhož zrodu stál mimo jiné i Václav Havel.
