Alpská cesta historickými divadly reprezentuje nejkrásnější, nejlépe zachované a nejzajímavější divadelní budovy ve Švýcarsku a Jižním Německu. Představuje několik základních forem evropské divadelní architektury: klášterní divadlo, lidové divadlo, operní dům v italském stylu, malé intimní divadlo a festivalovou scénu. Mezi vybraná divadla patří ve švýcarské části: Teatro Sociale Bellinzona (1847) – poslední divadlo v italském stylu, Théâtre du Jorat Mézières (1908) – celodřevěné festivalové divadlo,Stadttheater Solothurn (1779) – nejstarší divadlo v zemi; v Jižním Německu: Volkstheater Flintsbach (1823) – vynikající příklad lokální divadelní scény, Kammerspiele Mnichov (1901) – neobvyklé secesní divadlo, Prinzregententheater Mnichov (1901) – festivalové divadlo pro Wagnerovy opery, divadelní sál benediktinského opatství Ottobeuren (1725) – nejstarší klášterní divadlo.
Evropská cesta historickými divadly vnímá divadelní architekturu jako specifickou součást evropského kulturního dědictví. Projekt spojuje 120 historických divadel od renesance do 20. století v celé Evropě na 12 trasách. Institut umění – Divadelní ústav realizuje tzv. Císařskou cestu po divadlech v České republice a Rakousku. Císařská cesta byla otevřena v září 2013 ve Stavovském divadle v Praze a v současné době připravujeme její rozšíření o dvě slovenská divadla (Štátné divadlo Košice a Spišské divadlo ve Spišské Nové Vsi).
Součástí projektu je také volně dostupná, postupně doplňovaná internetová databáze, která shromažďuje informace o téměř 3000 nejen historických divadelních budovách z celé Evropy (www.theatre-architecture.eu).
Alpskou cestu, stejně jako celý projekt, organizuje nezisková Asociace historických divadel v Evropě (PERSPECTIV) ve spolupráci s patnácti partnery z dvanácti zemí. Projekt Evropská cesta historickými divadly je mezi lety 2012–2017 podpořen programem Kultura Evropské Unie.
http://www.perspectiv-online.org/pages/en/european-route.php?lang=EN-route.php?lang=EN
