Královédvorský chrámový sbor, u jehož založení jste stál, slaví deset let. Byl to spontánní nápad nebo jste vznik tělesa dlouhodobě připravoval?
Vznik Královédvorského chrámového sboru vyplynul do jisté míry z tehdejších okolností. V roce 2006 zemřel dlouholetý varhaník a regenschori Josef Židek, který působil na kůru kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové více než šedesát let. Byl to vynikající varhaník, jeden z posledních žáků legendárního Bedřicha Antonína Wiedermanna, ale také všestranný hudebník a organizátor hudebního života. Po jeho odchodu jsem v tomto královédvorském kostele nejprve začal působit jako varhaník a následně se utvořila skupina zpěváků, která měla zájem o provozování sborových kompozic duchovního rázu. Tak vznikl na podzim roku 2006 Královédvorský chrámový sbor.
Jaké je složení sboru – změnila se hodně původní sestava?
Sestava sboru je od svého založení téměř stejná. Během prvního roku se ustálilo složení v počtu asi dvanácti zpěváků. Během uplynulých deseti let samozřejmě proběhlo několik drobných změn, ale základ sboru se nezměnil.
Kdy se sbor poprvé představil veřejnosti a kolik koncertů ročně v současné době absolvuje?
Sbor se poprvé představil veřejnosti na půlnoční mši v roce 2006 v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. V roce 2007 pak následovala další vystoupení, založen byl Královédvorský chrámový orchestr, s nímž sbor pravidelně spolupracuje zejména na koncertech. V současné době převažuje koncertní činnost a počet vystoupení se v posledních letech pohyboval okolo dvanácti.
Z čeho se skládá repertoár, a nastudování které skladby byste zařadil mezi nejobtížnější?
Z velké většiny je repertoár složen z duchovních skladeb různých stylových období. Každá skladba je na nácvik náročná, pokud se má nastudovat důkladně. O něco obtížnější bývá příprava a nácvik soudobých kompozic.
Velkou raritu představují skladby psané na objednávku sboru, které od roku 2009 pravidelně uvádíte ve světových premiérách. Prozraďte něco ze zákulisí příprav – jak vybíráte skladatele?
Skladatele se snažím vybírat zejména podle jejich tvorby. Ne každý skladatel umí napsat kvalitní skladbu pro smíšený sbor, protože taková kompozice musí být především technicky proveditelná. Sbor musí také skladbu přijmout za svou, což se zatím vždy podařilo.
Bývají autoři přítomni prvnímu uvedení svého díla – jak hodnotí nastudování?
Zatím máme to štěstí, že u všech osmi premiér byl ve Dvoře Králové nad Labem přítomen také jejich autor skladby. Obzvlášť si cením osobní účasti pana Ilji Hurníka, který Královédvorskému chrámovému sboru napsal skladbu v roce 2011 a přijel do Dvora Králové v téměř devadesáti letech. Vážím si ale účasti každého skladatele, protože je to pro sbor, atmosféru koncertu, ale i samotné město velkým přínosem.
Kdo všechno pro váš sbor skladbu v minulých letech napsal a znáte už autora pro rok 2017?
Ilju Hurníka jsem již zmínil, ale úplně prvním osloveným skladatelem byl Otomar Kvěch, který mě tehdy učil na pražské AMU, a proto jsem se ho rozhodl oslovit. Na základě úspěchu a zájmu o tento typ koncertu s premiérou pak pokračovaly další. Autory dalších premiérovaných opusů byli Luboš Sluka, Ivana Loudová, Ivan Kurz, Jiří Teml, Lukáš Hurník a vloni Juraj Filas. Velmi mě těší, že mezi těmito jmény jsou i renomovaní skladatelé a profesoři pražské AMU. Pro rok 2017 již byl osloven Jiří Gemrot, který vyučuje skladbu na Pražské konzervatoři.
Tyto skladby jsou psané pro sbor a varhany. Jací varhaníci již sbor doprovázeli?
Několik prvních premiér nás doprovázel Pavel Svoboda, nyní laureát předních varhanních soutěží. V loňském roce se sborem spoluúčinkoval Pavel Černý, který vyučuje varhanní hru na pražské AMU a brněnské JAMU. Z dalších varhaníků mohu zmínit pedagoga pardubické konzervatoře Václava Uhlíře nebo Přemysla Kšicu.
Vedle koncertní činnosti spolu se sborem pořádáte od roku 2010 mezinárodní festival Hudební léto Kuks, jehož jste ředitelem i dramaturgem. Na co kladete důraz při sestavování programu?
Program se snažím sestavovat z kvalitních interpretů a pestré dramaturgie. V posledních letech se daří do Kuksu zvát i zahraniční interprety. Vloni dokonce pro festival napsal skladbu profesor Thomas Simaku z University of York v Anglii. Na koncert, kde zazněla jeho kompozice v premiéře, přiletěl z Anglie, což jistě festival velmi obohatilo. Organizování festivalu jako celku je náročná věc a program je jen jednou ze složek, byť velmi důležitou. Poděkováni patří určitě každému, kdo se na festivalu podílí.
Festival se koná v letních měsících s cílem rozšiřovat kulturní nabídku na Kuksu v době dovolených. Daří se to?
Během sedmi let, kdy se festival koná, se na něm objevily desítky renomovaných interpretů a v součtu i tisíce posluchačů. Velmi nás těší i neustále se rozšiřující stálé publikum. Řada návštěvníků festivalu také neváhá přijet do Kuksu z velmi vzdálených lokalit, v podstatě z celé ČR, čehož si velmi vážíme.
Vy sám jste nejen sbormistrem, dramaturgem a ředitelem festivalu, ale také varhaníkem a pedagogem na HAMU. Věnujete se i mapování královských nástrojů v regionu. Vyhovuje vám tato multifunkčnost – čemu se věnujete nejraději?
Myslím si, že určitá všestrannost je velmi prospěšná. Díky přesahům do všech uvedených oblastí si neustále rozšiřuji povědomí o řadě věcí, které pak mohu aplikovat i jinde. Nejraději se věnuji vždy té věci, kterou právě dělám.
