<p>JIČÍN: Vlastně všechno začalo tím, že Jiří Vydra ilustroval pohádku lotyšského spisovatele Kárlise Skalbeho. Potom na motivy pohádky udělal linorytový komiks.</p> <p>Dnes je pan linorytec šéfem ve Valdštejnské lodžii u Jičína. V nově vybudované kavárně si udělal výstavu. Nejen to. S týmem uspořádali dvoudenní Lotyšské dny.<br /> Nejdříve, v pátek 17. dubna, se četly Lotyšské pohádky. Když se v Lodžii čtou pohádky, tak je děti můžou poslouchat v peřinách. A taky poslouchaly. Kavárna se změnila v jednu velikou postel. Mezi pohádkami se hrála lotyšská muzika. Akordeon, violoncello. Pak se postel zrušila a došlo na vernisáž. Se vším všudy, ale hlavně s lotyšskými pochoutkami. Atmosféra byla příjemná, protože muzika pokračovala a ještě se přidal lotyšský soubor, který se krátce před vernisáží ustavil.<br />
V sobotu vyrostla na nádvoří Lodžie lotyšská tržnice. Pochoutek bylo ještě více, nejvíc chutnaly placky dělané přímo na kamnech a namazané borůvkovou marmeládou. Každý si je mohl uplácat podle svého.<br />
Děti si lovily pravé sardinky, Všichni pak rozličně ochutnávali. Jídla se jmenovala pláceni, sieri, veikals, kvass A protože se stolek pořád otáčel, musel si každý svou pochoutku vzít šikovně. Soubor nejen zpíval, ale i tancoval, ba tancovat učil.<br />
Lotyšské velvyslanectví má celkem pět lidí. Ale pan velvyslanec si čas udělal a do Lodžie přijel. Vyprávěl o své zemi, ale pak to nevydržel a pustil se do politiky. Vysvětlil, že ho k nám poslali, aby nás přesvědčil o vstupu do eurozóny. Řekl: „V Antarktidě je mnoho tučňáků pohromadě a proto se mají dobře…“<br />
Večer se pak hrálo divadlo o tom, jak věčný student pomocí karet nakonec vymyslel pohádku a tím se okruh uzavřel. …Podle knížky vznikl komiks, podle komiksu představení. Hrál jeden herec, vůbec nemluvil, obstarávala to za něj hudba. Na scéně téměř tma, jen stín studentovy postavy. Bylo to krásně poetické.</p>
