<p>PRAHA: Debata Olšanské hřbitovy – prostor veřejný nastínila možnosti rozšíření funkce hřbitovů a ukázala, jaké zásahy jsou pro občany přijatelné.</p> <p>Olšanské hřbitovy patří mezi největší plochy zeleně na Praze 3, se svými víc než 50 hektary nejsou pouze největším hřbitovem v Česku, ale také místem s potenciálem aktivní relaxace a společenských aktivit. Veřejná debata, iniciovaná Správou pražských hřbitovů a pořádaná Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a společností Agora CE ve středu 26. listopadu v Základní škole Chelčického, otevřela diskuzi o budoucnosti hřbitova mezi odborníky a občany.<br />
„Prostory Olšanského hřbitova jsou do značné míry nevyužívané, mimo důležité svátky zůstávají převážně nenavštěvované, náhrobky a památky se stávají terčem vandalismu nebo krádeží,“ vysvětluje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený impulzy, které vedly k úvahám o proměně, jež by prostor hřbitova zatraktivnila také pro jiné návštěvníky než pozůstalé.<br />
Myšlenka zpřístupňování prostoru hřbitova širší veřejnosti se stala součástí připravovaného Generálního plánu péče o Olšanské hřbitovy. „Tento dokument má být jakousi příručkou pro všechny, kteří ovlivňují nebo se starají o vizuální podobu Olšan,“ informuje Červený. Společně s aktivitami, jako jsou adopce hrobů nebo komentované procházky, mají být Olšany do budoucna nejen pohřebištěm, ale také příjemným a zajímavým prostorem pro návštěvníky i obyvatele okolních čtvrtí.<br />
Dalším smyslem těchto aktivit je podle Správy pražských hřbitovů upoutat pozornost na chátrající části hřbitovů, které již prakticky neslouží svému původnímu účelu. „Zájem stakeholderů, veřejnosti i médií může přinést finance a aktivizuje společenskou odpovědnost i potřebnou pozornost úřadů,“ doplňuje Červený.</p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě.</p>
