<p>PRAHA: Výstava k výročí 95 let od vzniku třetího Topičova salonu(1918 – 1936), se zahájí 9. 12. 2013 v 11 h v 1. patře Topičova salonu.</p> <p>Topičův salon vznikl v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna Topičova nakladatelství v Praze na Národní třídě. Mezi lety 1894 až 1949 svou činnost několikrát přerušil v souvislosti s hospodářskými, politickými a kulturními podmínkami doby.<br />
Výstava Julie Mezerové – Winterové připomíná třetí fázi jeho vývoje, tedy období od 1918 do 1936. Tehdejší výstavní program galerie zrcadlil stav našeho výtvarnictví jak z hlediska názorové pestrosti, tak z perspektivy kvalitativní úrovně. Kromě významných osobností, jakými byli Jan Zrzavý, Josef Šíma, Zdenek Rykr, Arne Hošek, Augustin Ságner nebo členové spolku Hollar, vystavovala v prvorepublikovém Topičově salonu řada umělců spadajících do širokého středního proudu československé výtvarné kultury. Sem patřila i tvorba Julie Mezerové-Winterové.</p> <p>Právě rostoucí počet expozic výtvarných děl umělkyň byl charakteristický pro meziválečný Topičův salon, především od konce dvacátých let. Pronikání žen do uměleckého výstavního provozu bylo v českém prostředí provázeno diskuzemi a polemikami od konce 19. století. V místních konzervativních poměrech bylo pro ženy obtížné se v oblasti výtvarného umění prosadit. Celou situaci navíc komplikoval fakt, že u nás nemohly získat formální umělecké vzdělání. Topičův salon se může pochlubit tím, že v něm proběhla roku 1909 vůbec první „ženská“ výstava v Praze. Zlomem pro profesionalizaci žen v umělecké oblasti představoval vznik Československa. Následná demokratizace českého společenského života se promítla i do reformy vysokého školství. Díky ní dostaly také ženy možnost získat akademické vzdělání. Vyšší počet absolventek malířských, grafických a sochařských ateliérů potom vedl k zintenzivnění výstavní činnosti českých umělkyň, což je patrno nejen v Topičově salonu, ale i v dalších pražských soukromých i spolkových výstavních síních. U jedné z klíčových událostí pro sebeurčení českých výtvarnic, kterou bylo založení Kruhu výtvarných umělkyň, stála v roce 1920 také Julie Mezerová – Winterová. Kromě jejích dvou samostatných expozic uspořádal prvorepublikový Topičův salon rovněž výstavy Zdeňky Burghauserové, členky Klubu, nebo Vlasty Vostřebalové – Fischerové, Milady Marešové, Boženy Jelínkové a Hilde Pollak. Navzdory postupné emancipaci československých umělkyň se v diskuzích a polemikách o umění žen odráželo po celé meziválečné období zažité klišé o pohlavní podmíněnosti uměleckého výkonu.</p>
