<p>PRAHA: Vědecko-výzkumné pracoviště AVU v Praze pořádá 4. výroční konferenci teorie umění Mezi tvorbou a výrobou. Proměny umělecké práce.</p> <p>Konference proběhne v druhé polovině května 2013 v aule DigiLab na AVU (U Akademie 4, Praha 7).<br />
Abstrakty o rozsahu min. jedné normostrany (případně příspěvky o rozsahu cca. 7 normostran; předpokládaná doba přednesu jednoho příspěvku by neměla překročit 20 minut) posílejte na adresu vvp@avu.cz do 15. dubna 2013. Vyrozumění o přijetí příspěvku doručí organizátor do 1. května. Vybrané příspěvky budou posléze publikovány.</p> <p>Vítány jsou návrhy příspěvků, které se nejlépe, avšak nikoli nutně, dotýkají následujících témat:</p> <p> 1. Postmediální umění a sociální kontext tvorby<br />
V oboru rozpravy o současném umění médium přestává být vnímáno jako materiální extenze umělecké osobnosti (malíř, sochař, fotograf), ale jeví se jako strategický nástroj realizace uměleckého projektu. Jaké důsledky lze vyvodit z proměny ateliérového umělce na umělce projektového? Jak tyto transformace odrážejí společensko-institucionální kontext umění (demokratizace, komercializace, bienalizace)? </p> <p> 2. Otázka metody<br />
Způsoby umělecké práce se čím dál častěji prolínají s postupy vlastními vědě, marketingu či sociální práci a politickému aktivismu. Jak se v tomto světle mění nároky na odbornost umělkyň a umělců? Jakou roli a váhu mají (mít) technické dovednosti a řemeslná zručnost v současném umění? Jak se změny metody umělecké práce odrážejí na technikách vzdělávání umělkyň a umělců? Jaký mají dopad na roli tradičních uměleckých technik (marginalizace, reinterpretace, outsourcing)?</p> <p>3. Koordináty identity<br />
Lokalizovat místo, identitu a trvání umění, jeho tvůrce a obecenstva se stává čím dál komplikovanější s tím, jak se zpochybňují představy o autorství, o povaze uměleckých fenoménů a o adekvátních způsobech recepce či participace. Jak dnes vymezovat hranice mezi uměleckou, kurátorskou, produkční a archivační rolí? Na kom leží morální, právní či společenská zodpovědnost? Jakou roli hrají genderové, třídní či etnické identity v určování těchto zodpovědností? Kde, kdy a jak nastává a přetrvává umělecká situace a jaká role v ní připadá recepci?</p> <p>4. Osud tradičních pojmů teorie umění ve světle současného umění<br />
Přes dramatický vývoj umění ve 20. století je diskurz teorie umění stále plný termínů pocházejících ze západní humanistické a osvícensko-romantické tradice, jejichž genealogie však sahá často mnohem dál: Umělci vykazují talent, někdy dokonce i génia, a jsou nadáni bohatou obrazotvorností či fantazií. Jsou to daleko spíše tvůrci než pouzí výrobci. Jejich kreativní potenciál ale vyžaduje doplnit technickým vzděláním, aby jejich intuice našla adekvátní expresi. Pro ocenění jejich děl musíme mít vkus, který lze kultivovat, ale pro který nelze vymezit žádný návod na použití. Mění se smysl a referenční rámec těchto a jiných termínů? Jsou přítěží, nebo naopak stále pojmenovávají to, co je specifické na umění? Jaké alternativy nabízí současné humanitní a společenské vědy?</p> <p>Jakub Stejskal<br />
VVP AVU<br />
Vědecko-výzkumné pracoviště / Research Centre<br />
Akademie výtvarných umění / Academy of Fine Arts Prague<br />
U Akademie 4<br />
170 22 Praha 7</p> <p>IČO: 60461446<br />
DIČ: CZ 60461446<br />
tel.: +420 220 408 238<br />
fax: +420 233 381 662<br />
e-mail: vvp@avu.cz<br />
http://vvp.avu.cz<br />
http://european-art.net/</p>
