<p>HUMPOLEC: Mezi nejstarší muzea na Vysočině se řadí Muzeum Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci. Od roku 2000 je součástí zdejšího Městského kulturního a informačního střediska (MěKIS) – příspěvkové organizace zřizované městem. Návštěvníky zve do několika expozic, dále na výstavy, besedy nebo koncerty.</p> <p>Nahlédnutí do historie</p> <p>Humpolec se může pochlubit bohatou historií. Založil ho ve 12. století zřejmě řád německých rytířů. Nachází se pod hradem Orlík, který byl postaven v poslední třetině 14. století jako strážní místo na zemské stezce vedoucí z Čech na Moravu. Hrad však neměl příliš šťastný osud – během 17. století začal pustnout, byl využíván k hospodářským účelům a během času se stal zříceninou. Dalšímu chátrání zabránily opravy prováděné od počátku 90 let minulého století. Od roku 1997 je hrad přístupný veřejnosti a je také místem konání řady kulturních akcí.<br />
V okolí Humpolce se od 1. čtvrtiny 13. století do 15. století těžilo stříbro. V 2. polovině 15. století došlo ve městě k rozvoji textilní výroby – ve 20. letech minulého století vzniklo 8 továren, 150 mistrovských a 10 postřihačských dílen. Sláva textilu však skončila v Humpolci, který byl svého času nazýván českým Manchesterem, v roce 2003.<br />
Město má řadu významných památek – gotický kostel sv. Mikuláše byl upraven ve stylu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim. Novogotický hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1869, pseudorománský evangelický kostel byl postaven v letech 1861 – 1862, secesní radnice vznikla v letech 1912 – 1914. Židovskou komunitu připomíná synagoga z let 1760 – 1762, využívaná od roku 1952 Sborem církve české husitské. Židovský hřbitov založený v témže období se nachází v lesoparku pod hradem Orlík. Pohřbívalo se na něm až do roku 1942, a místo posledního odpočinku zde nalezli předci Gustava Mahlera nebo příbuzní France Kafky.</p> <p>Vznik muzea</p> <p>Muzeum založila v roce 1895 Muzejní společnost s cílem uchovávat a vystavovat památky z oblasti Českého Horácka. Sbírky se během let několikrát stěhovaly a byly vždy uloženy pouze v jedné místnosti, a tudíž je veřejnost neměla možnost vidět. Starali se o ně dobrovolní muzejní pracovníci, kteří pracovali bez nároku na odměnu. Od roku 1933 je muzeum přístupné veřejnosti v budově bývalé školy postavené v roce 1851. Objekt prošel v roce 1969 v rámci oslav 100. výročí narození Dr. Aleše Hrdličky celkovou rekonstrukcí a muzeum začalo nést jméno tohoto významného antropologa, zdejšího rodáka. </p> <p>Pozvání do expozic</p> <p>Návštěvník muzea může navštívit pět expozic. Antropologická expozice seznamuje se vznikem vesmíru, vývojem života a vývojem člověka. Národopisná expozice přibližuje život, práci, kulturu a tradice zdejšího regionu. Expozice Gustava Mahlera pojednává o životě a díle tohoto významného hudebního skladatele a dirigenta.<br />
Hrdličkova expozice vznikla v roce 2007 a věnuje se osobnosti Dr. Aleše Hrdličky – první část seznamuje s jeho životem, dílem a vědeckými výsledky, druhá je zaměřena na Spojené státy americké, kde žil antropolog od svých třinácti let a velkou část života věnoval výzkumu indiánských kmenů. V expozici je proto typický indiánský stan týpí, indiánské hračky, hudební nástroje atd. Před dvěma lety byla zpřístupněna expozice loutek rozčleněná do dvou částí – první zachycuje textem a ve fotografiích vznik a historii loutkového divadla v Humpolci. Její součástí jsou i čtyři nejstarší loutky pocházející z let 1920 – 1930. Druhá část nabízí 10 pohádkových scén se šedesátkou loutek. Výstavka minerálů představuje exponáty dvou místních sběratelů a přibližuje nerostnou krásu Vysočiny. V podzemí Městského úřadu vytvořili žáci výtvarného oboru zdejší Základní umělecké školy stálou výstavku Peklo. Inspirací jim bylo povídání o pokladech a tajemných postavičkách podzemí, spojené s historií dolování drahých kovů v okolí města. Expozice muzea navštívilo v minulém roce přes 3 tisíce zájemců.</p> <p>Od výstav až po vedení kroniky </p> <p>Muzejní pracovníci připravují během roku kolem dvacítky výstav v objektu muzea a také ve výstavní síni na Dolním náměstí. V loňském roce šlo konkrétně o 22 výstav s návštěvností přes 6 tisíc osob.<br />
Zájem veřejnosti je také o besedy a koncerty – vloni proběhlo 28 akcí, na které přišlo necelých 1700 zájemců. Muzeum se zapojilo i do Muzejních nocí – letos proběhl již 6. ročník této celostátní akce.<br />
Součástí pracovní náplně jedné pracovnice muzea je vedení městské kroniky. Její texty jsou veřejnosti přístupné na webu muzea a obsahují zápisy z let 1999 – 2010. Do působnosti muzea spadá také distribuce městského zpravodaje Zálesí.<br /> Muzeum nabízí návštěvníkům bezbariérový přístup, podporuje projekt Rodinné pasy a jejich držitelům poskytuje zajímavé slevy.</p> <p>Bohaté sbírky</p> <p>Muzejní sbírky jsou evidovány na Ministerstvu kultury v Celostátní evidenci sbírkových předmětů. Dnes mají sbírky kolem 15 tisíc kusů a nejpočetněji jsou zastoupeny předměty z oblasti národopisu. Muzeum rozšiřuje svůj sbírkový fond díky darům, na nákup nemá vyčleněnu žádnou finanční částku. Mezi nejzajímavější předměty patří staré hudební nástroje – niněra, fanfrnoch, třístrunná basa, ale i dřevěné modely roubených staveb nebo koutní plachty ze 17. století. Do roku 2010 se muzeu dařilo získávat granty na restaurování sbírkových předmětů od ministerstva kultury – např. na restaurování praporce, kterou prováděly dvě restaurátorky (jedna se zaměřením na textil, druhá na malbu) šlo o částku 96 tisíc Kč. V rámci MěKIS byl po roce 2000 poskytnut grant Kraje Vysočina na expozici loutek (rok 2009) nebo na expozici věnující se osobnosti Dr. A. Hrdličkovi (rok 2007).</p>
