<p>UHERČICE: V nejzápadnější části znojemského okresu, nedaleko česko-rakouské hranice, se nachází obec Uherčice, poprvé písemně připomínána v roce 1310. Počátky zdejšího zámku se datují na přelom 15. a 16. století, kdy v těchto místech vystavěl rod Krajířů z Krajku malou pozdně gotickou tvrz. Ta se v 16. století stala základem pro vznik rozsáhlého zámeckého areálu s hospodářskými budovami a zahradami, později rozšířeného o rozlehlé parky.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>„Kolem poloviny 16. století proběhla přestavba tvrze na renesanční zámek. Největší stavební ruch je datován do poslední čtvrtiny 16. století. Barokní epocha jen dotvořila zámecký komplex do podoby, kterou má dnes, přičemž stavební činnost se soustředila zejména kolem hlavního nádvoří. Velmi významně však obohatila interiéry cennou štukovou výzdobou a nástěnnými malbami. Klasicistními úpravami prošel zámek za posledních majitelů z italského rodu Collalto et San Salvatore, kteří vlastnili panství v letech 1768 – 1946. Rodinné šlechtické obydlí, hostinské, reprezentační a společenské prostory i hospodářské a personální zázemí jsou soustředěny kolem pěti nádvoří“ přibližuje historii zámku jeho kastelánka Eva Štěpánová a dodává: „Jihovýchodně od zámku byl založen francouzský park, který byl ve 20. letech 19. století přebudován v přírodně krajinářském duchu. K jeho severní části přiléhá anglický park, dotvářený řadou drobných staveb z let 1802 – 1804. Do dnešních dnů se zachoval pouze obelisk a umělá romantická hradní zřícenina, která sloužila jako rozhledna. K zámku patřil zahradní domek s oranžerií, dvě ohrazené zahrady, ale i velkostatek včetně lihovaru, pivovaru, cihelny, mlýna nebo vápenky.“<br />
Neradostná etapa v životě zámku započala v roce 1949, kdy se správcem a uživatelem stal státní statek a po řadu let současně s ním útvar pohraniční stráže. Výsledkem jejich „hospodaření“ byla celková devastace objektu (dlouhodobé zatékání, statické poruchy některých partií, zborcení řady stropů atd.), která vyvrcholila zřícením části renesanční věže v roce 1970. Na ni navázalo stržení zbylého průčelí i s částí přilehlých koníren v roce 1987. Celkový stav zámeckých objektů byl v žalostném stavu a dokonce se uvažovalo o částečné demolici.</p> <p>Zámek měnil správce</p> <p>V letech 1979 – 1986 spravovalo zámek Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, od roku 1987 se stalo správcem Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V roce 1992 vydalo ministerstvo kultury katalog památkových objektů určených k prodeji do soukromých rukou, ve kterém byl uveden také uherčický zámek. Naštěstí však k prodeji nedošlo a v květnu 1995 převzal zámek pod správu Památkový ústav v Brně (nyní Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Brno – NPÚ Brno). Pro zámecký areál tak nastaly lepší časy. Uherčice byly zařazeny do Programu záchrany architektonického dědictví, a to s sebou přineslo zahájení stavebních a restaurátorských prací. Zdejší zámek je díky svým exteriérům a interiérům také nazýván učebnicí stavebních slohů a od roku 2002 se pyšní titulem národní kulturní památka. </p> <p>Záchrana pokračuje</p> <p>Opravy zámeckého areálu probíhají ze dvou hlavních zdrojů – tím rozhodujícím je výše zmíněný Program záchrany architektonického dědictví financovaný ministerstvem kultury. Od roku 1995 do roku 2010 se z něj podařilo získat přes 55 milionů Kč, necelými 6 miliony přispěl NPÚ Brno a v roce 1997 pomohl i tehdejší Okresní úřad ve Znojmě, a to částkou 400 tisíc Kč. Pro letošní rok však hlavní zdroj financí poskytovaný ministerstvem kultury v rámci úsporných opatření „vyschl“. Zatím se tak podařilo zajistit statické poruchy některých partií, opravit střechy s komíny, hodinovou věž, a to včetně obnovy a zprovoznění hodin. Uskutečnila se dostavba koníren a části zřícené věže, taktéž byly realizovány práce na restaurování štuků a maleb. Investice z rozpočtu NPÚ Brno dosáhly v letech 2002 – 2010 výše 2 miliony 535 tisíc a díky tomu se podařilo částečně opravit vodovod, vypracovat projekt obnovy zahrad a parků, zrestaurovat gobelín atd.<br />
Díky příspěvkům z jiných státních fondů ve výši necelých 5 milionů Kč, se v letech 1996 – 2009 nakoupily lustry, gobelíny, ošetřila se část dřevin parku atd. Od soukromých sponzorů se v letech 2009 – 2010 podařilo získat téměř 300 tisíc Kč. Cca 60 tisíc Kč od britské nadace bylo použita na restaurování barokní sochy Alegorie zimy.<br />
„Od roku 2009 na zámku pobíhají v rámci Znojemského hudebního festivalu koncerty a poté dražby vín, jejichž výtěžek je věnován na opravu oken v banketním sále. Z darů za ročníky 2009 – 2010 (celkem 225 500 Kč) se takto podařilo opravit pět z třinácti oken v nejkrásnějším a také největším sále zámku. Dražba konaná 11. 7. 2011 vynesla 136 tisíc Kč, a zámek má příslib dalšího finančního daru od jedné z nadšených návštěvnic. Rozjednán je i další dar z Velké Británie ve výši 30 až 42 tis. liber, který by dle sponzora měl jít na obnovu podlahy a související práce v banketním sále,“ dodává kastelánka zámku.</p> <p>Pozvání k návštěvě</p> <p>Poprvé mohli zájemci nahlédnout do zámku v létě roku 1996. Zatímco jiné hrady nebo zámky prezentují ucelené expozice, v Uherčicích je k vidění jen malá část interiérů s náznakovou instalací historického mobiliáře. Uherčický zámek ale nabízí návštěvníkům u nás zatím stále ojedinělou možnost subjektivně posoudit kvality objektu, míru devastace i sledovat postup obnovy. Zcela zrestaurovány jsou zámecká kaple a letní jídelna včetně sousedního salonu, které jsou pronajímány ke konání svateb. V pěti místnostech západního křídla najdeme obrazy, lustry a gobelíny, zájem přitáhne i barokní komorní divadlo s bohatou sochařskou a štukovou výzdobou. Severnímu křídlu dominuje banketní sál s kvalitní malířskou výzdobou a vynikající akustikou. O tom se mohou přesvědčit návštěvníci koncertů, které jsou v jeho prostorách pořádány.<br />
V chodbě jižního křídla je přístupná výstava „Uherčice v běhu 20. století“, která srovnávacím způsobem přibližuje osudy zámku za Collaltů, za působení státního statku a po roce 1995. V otevírací době je volně přístupné arkádové nádvoří (prodej suvenýrů, možnost občerstvení a posezení pod arkádou), celoročně jsou volně přístupné parky.<br />
Vloni navštívilo zámek kolem tří tisíc návštěvníků. V době prázdnin je zámek přístupný od středy do neděle (10 – 17 h, poslední prohlídka vždy v 16.15).<br />
Zájemci o prohlídku v jiných termínech mohou volat na telefonní čísla: 515 298 396 nebo 607 650 192, případně použít e-mailu: uhercice@brno.npu.cz</p>
