Ve směru západně od Prahy nedaleko městečka Rakovníka, v pomyslném středu tzv. Přemyslovského hvozdu se nachází malebná zřícenina hradu Krakovce. Ve skutečnosti však stavba neměla ambice nedobytné pevnosti. Potrhuje malebnost okolní krajiny a jí ovlivněná představuje především pohodlnou luxusní residenci. Nejednalo se tedy o typický hrad, ale spíše o takovou chalúpku, kterou si zde vystavěl jeden z předních dvořanů Václava IV. Jíra z Roztok.
Jíra z Roztok, byl jedním z milců Václava IV. Kdysi chudého zemana si král oblíbil a učinil z něj významného dvořana. Roku 1380 byl povýšen do panského stavu, král mu svěřil úřad nejvyššího lovčího a křivoklátského purkrabí, stal se vedoucím dvorské stavební hutě a roku 1386 král Jíru povýšil do rytířského stavu. Král postoupil Jírovi Krakovec v léno a Jíra jakožto pán výbojný své panství brzy rozšířil o další vsi. Na ostrožně nad soutokem dvou potoků, kterou značně převyšují okolní návrší, vybudoval Jíra z Roztok architektonicky jednotnou, luxusní residenci. V samotné stavbě byly potlačeny fortifikační a obranné prvky, celá stavba byla podřízena obytné funkci a velmi se blížila charakteru zámku. Pro stavbu Krakovce bylo nejdůležitější významné postavení Jíry z Roztok v královské stavební huti, její vliv se na stavbě Krakovce silně projevil. Na zbytcích Krakovce jsou dodnes patrné rysy a prvky královské stavební hutě (např. bosované vypouklé kvádry, při základu jižních nároží paláce). V letech 1381 až 1383 se tak Jírovi podařilo vystavět sídlo skvělé architektonické a umělecké úrovně. Krakovec poskytoval přepychové bydlení prominentního člena královského dvora.
Životní osudy Jíry z Roztok jsou podobné osudům jiných oblíbenců Václava IV., kteří pocházeli z řad nižší šlechty. Také Jíra se náhle vynořuje z bezejmennosti, závratně stoupá k nejvyšším úřadům, aby po přesáhnutí zenitu klesal opět do zapomnění. Když Jíra ztratil podporu krále, zadlužil se a roku 1410 byl donucen hrad prodat Jindřichu Leflovi z Lažan. Avšak zřícenina hradu Krakovce je nám dodnes připomínkou tohoto činorodého a schopného dvořana, který se na čas těšil králově přízni a své postavení u dvora dokázal využít, tak že jeho schopnosti spolu s uměleckým cítěním daly vzniknout sídlu, které nejen vyhovovalo jeho potřebám, ale zároveň představuje jeden z vrcholů hradní architektury.
Vypravme se na Krakovec a pokusme se zasnít a představit si, jak tato malebná zřícenina vypadala v době, kdy představovala luxusní residenci vysoce postaveného dvořana. Zároveň povstává díky stroji času alespoň nástin toho, kdo byl možným inspirátorem Jíry z Roztok a zkusit evokovat dvířka tajemství tak mimořádné stavby. Pro zvídavé a hravé více na www.zivalegenda.cz. Můžeme si zde kvízem ověřit své znalosti nejen o míjení času a Krakovci, zároveň je možné se zúčastnit soutěže spojené s nevšední odměnou pro vylosovaného. Jedná se o „Večeři na zámku Konopiště“.
Hrad Krakovec má otevřeno v květnu, září a říjnu o víkendech a od června do srpna denně mimo pondělí. Přes léto se zde pořádá řada kulturních programů, které nelákají na hrad davy fanoušků, ale jsou spíše alternativního charakteru a dokreslují intimitu chalúpky.
Další informace poskytne:
Petr Svoboda, náměstek pro správu památkových objektů, tel. 274 008 143, e-mail: svoboda@stc.npu.cz
Jiří Sobek, kastelán hradu Krakovec, tel. 313 549 302, e-mail: krakovec@stc.npu.cz
Obrazový materiál v tiskové kvalitě najdete na našem FTP serveru: ftp://193.179.209.203