Brno je druhé největší kulturní centrum a hodlá jím zůstat

BRNO: Moravská metropole se co do počtu obyvatel řadí na druhé místo za hl. m. Prahu. Její ambicí je mimo jiné udržet si druhé místo také z hlediska kultury. Primátora města Brna Romana Onderky jsem se zeptala, jak se městu daří naplňovat tento cíl, ale i další záměry ze schválené kulturní koncepce. Zajímalo mě mimo jiné, jestli má Brno podobné problémy s grantovou politikou jako Praha, a zda se nechystá transformovat příspěvkové organizace, jako řada jiných měst včetně Prahy a ministerstva kultury.

Brno má jako zřizovatel na svých bedrech nejen městské, ale i Národní divadlo a dalších osm příspěvkových organizací. Jejich existenci ovšem za daného legislativního stavu nezpochybňuje. Zdá se, že primátor má jasno, jak kulturu podporovat, kam cílit granty a má dlouhodobé vize. To vše vyplývá i z jeho odpovědí, za které mu děkuji netradičně už v úvodu. Jsou jasné, srozumitelné a vyčerpávající.

Brněnský magistrát se nedávno ocitl mezi úřady, které jsou vstřícné a maximálně otevřené veřejnosti. Těší mě, že mohu tuto informaci z vlastní zkušenosti potvrdit.

Na otázky týkající se kultury v Brně odpovídá primátor Roman Onderka:

Můžete uvést, kolik procent z celkových výdajů město v posledních letech vyčleňuje na kulturu? Sledujete ještě jiná kritéria, která by vypovídala o tom, že se Brno řadí na pozici druhého kulturního centra v ČR?

V koncepci kultury jsou uvedeny základní předpoklady naplňování prioritního a trvalého cíle, jímž je udržení pozic druhého největšího kulturního centra v ČR při zachování minimálně stávajícího stavu kulturních služeb. Mezi předpoklady naplňování tohoto cíle jsou uvedeny především:

1. odpovídající finanční podpora rozvoji uměleckých a kulturních aktivit prostřednictvím městských příspěvkových organizací, pořadatelských a spolupořadatelských aktivit města a účinného grantového systému;

2. řešení problematického stavebního stavu objektů, které slouží ke kulturní činnosti včetně jejich technické vybavenosti.

Při naplňování tohoto cíle jsou kontextově sledovány dále tyto ukazatele:

1. výše provozního příspěvku na činnost jednotlivých příspěvkových organizací;

2. výše finančních prostředků – dotací – určených na podporu dalších kulturních aktivit, které pořádají tzv. „neměstské“ subjekty;

3. výše finančních prostředků na městem pořádané kulturní aktivity;

4. výše finančních prostředků v oblasti kapitálových výdajů, určených do oblasti kultury.

Jaké příspěvkové organizace Brno zřizuje. Transformovalo město některé z nich na organizace s jiným statusem, případně přemýšlí o tomto kroku?

Statutární město Brno zřizuje v oblasti kultury deset příspěvkových organizací.

Jsou to:

1. Národní divadlo Brno

2. Městské divadlo Brno

3. Centrum experimentálního divadla

4. Loutkové divadlo Radost

5. Filharmonie Brno

6. Brněnské kulturní centrum

7. Muzeum města Brna

8. Knihovna Jiřího Mahena v Brně

9. Dům umění města Brna

10. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně

Město Brno žádnou příspěvkovou organizaci zřízenou v oblasti kultury netransformovalo na organizaci s jiným statusem. V minulosti si město nechalo zpracovat právní posouzení možností eventuální transformace příspěvkových organizací z něhož vyplynulo, že současná legislativa pro Brno nenabízí lepší a vhodnější formu existence veřejnoprávní instituce v oblasti kultury.

Vyřešilo město neutěšený stav objektů, které slouží ke kulturní činnosti?

Řešení stavu objektů sloužících ke kulturní činnosti je dlouhodobou záležitostí. Po roce 1990, kdy na město Brno přešla zřizovatelská pravomoc k většině příspěvkových organizací, byly téměř všechny objekty ve špatném stavebním a technickém stavu. V průběhu let vložilo město Brno do rekonstrukcí těchto převážně památkově chráněných objektů nemalé finanční prostředky. V posledních letech se jednalo o tyto větší investice:

V současnosti již byla zahájena investice:

V dalších letech připravujeme realizaci těchto investičních akcí v blasti kultury:

Vaše citace není zcela přesná.

V koncepci kultury se uvádí: „Za důležitý směr považujeme dosud málo zaužívanou spolupráci mezi stávajícími brněnskými divadly, ale i hudebními tělesy s cílem společné prezentace výjimečných divadelních a hudebních projektů, s oboustranným využitím stávajících prostorových možností.“

V minulosti spolupracovala brněnská divadla a filharmonie na takových významných a výjimečných projektech, jako byl festival ke 150. výročí narození Leoše Janáčka pod názvem „Janáčkovo Brno 2004“, nebo projekt „Mozartovy cesty v Brně“, realizovaný k 250. výročí narození skladatele. V roce 2007 se významnou divadelní událostí stal projekt „Noc kejklířů“ (18. 5. 2007), na němž se podílela všechna brněnská divadla. Za velkého diváckého zájmu se v rámci tohoto projektu uskutečnilo v průběhu jednoho dne více než 30 produkcí na venkovních scénách a přes 20 produkcí v jednotlivých divadlech. Spolupráce brněnských divadel na Noci kejklířů předznamenala mnohem náročnější a rozsáhlejší spolupráci při přípravě nového mezinárodního divadelního festivalu, jenž by se měl stát v budoucích letech vlajkovou lodí brněnského divadelnictví. V letošním roce se spolupráce zaměřuje na přípravu a realizaci festivalu „Janáček Brno 2008“, který se má konat v měsíci listopadu.

V jakém stadiu jsou plány na výstavbu nového koncertního sálu?

Plány na výstavbu Janáčkova kulturního centra – budovy s koncertním sálem – mají již za sebou mnoho dílčích hmatatelných etap. Uskutečnila se mezinárodní architektonická soutěž, která má vítěze, a byla zpracována studie proveditelnosti. Koncem uplynulého roku došlo k prověření všech podkladů souvisejících s tímto záměrem; výsledky potvrdily reálnost stavby v dané lokalitě Veselá-Besední. V rozpočtu města Brna na rok 2008 je alokováno cca 10 milionů Kč na projektovou dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Před námi stojí schválení zadání pro výběr zhotovitele této dokumentace. Prověřovány jsou možnosti využití dotačních programů EU při financování výstavby.

Jaké nástroje zvolilo město k docílení toho, aby kultura hrála důležitou roli v ekonomickém a sociálním rozvoji Brna? Máte v této souvislosti provedeny analýzy výchozího a průběžného stavu?

Koncepce kultury uvádí: „V návaznosti na závěry konference „Rozcestí evropské kultury – zodpovědnost a naděje“ považujeme za důležitou realizaci náročného rozvojového programu s nejširším dopadem, kde kultura bude jako důležitý růstový faktor prostředníkem ekonomického a sociálního rozvoje města. Cílem projektu bude zvyšování integrace a spolupráce v návaznosti na myšlenku evropského občanství, propojování kultur a obecného zvyšování aktivního občanského povědomí. Tento program bude reagovat na ráz města, zachování architektonického, technického, kulturního a společenského dědictví s cílem vytvoření pozitivního vnějšího image města.“ Současný stav je dobře analyzován díky materiálům odvětvového odboru a zejména pak pracovního materiálu dr. Barbory Javorové, 1. náměstkyně primátora, jenž začal být projednáván v roce 2007. Cílem pak je snaha o ekonomizaci a dynamizaci efektů vyplývajících z faktu, že je Brno kulturní metropolí. Jedná se o výstupy zejména v těchto oblastech: edukativně-kultivační sociálně-preventivní ekonomické společensko-stabilizační. Jejich podchycení a vyhodnocení v delší časové linii je jeden z úkolů, jenž před námi ještě stojí.

Jaké jsou principy kulturní grantové politiky města?

Kulturní politika města Brna v oblasti grantů vychází z materiálu „Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna“, který schválilo Zastupitelstvo města Brna na zasedání č. Z4/009 konaném dne 2. 9. 2003. V materiálu je uvedeno, že dotace poskytuje město na doplňkové služby požadované městem, které doplňují nabídku města v dané oblasti a na aktivity, na jejichž realizaci a rozvoji má město zájem. Podrobnosti upravují „Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury – dotace typu A a B“ schválená Radou města Brna na schůzi č. R5/035 konané dne 28. 8. 2007.

Dle Pravidel se dotace poskytuje zejména na:

a) mimořádné kulturní akce místního i regionálního významu, případně na kulturní reprezentaci města Brna v zahraničí

b) rozvoj amatérské a místní kultury, zájmovou uměleckou činnost

c) podporu profesionálních kulturních aktivit

d) podporu uměleckých řemesel a lidových tradic

e) výstavy a prezentační akce

f) vydavatelskou činnost.

Který orgán rozhoduje o rozdělení dotací?

O rozdělení dotací rozhoduje Zastupitelstvo města Brna.

Jakým způsobem město oznamuje vyhlášení grantů?

Výzva k předkládání žádostí o dotace (týkající se všech oblastí, tzn. nejenom kultury, ale volnočasových aktivit dětí a mládeže, sportu a tělovýchovy, ekologie, prevence kriminality, sociálních a zdravotnických služeb aj.) je zveřejňována v denním tisku, na internetových stránkách města Brna a v měsíčníku Brněnský Metropolitan.

Kolik peněz (cca) je ročně určeno na granty? Poskytuje město i granty víceleté?

Z rozpočtu Odboru kultury MMB byly poskytnuty na podporu kulturních aktivit formou dotací tyto finanční prostředky: V roce 2008 je na podporu kultury prostřednictvím grantů vyčleněna v rozpočtu města Brna částka 12 680 tis. Kč. Víceleté dotace v oblasti kultury město neposkytuje.

Podílí se město na kulturních projetkech, které získaly dotaci z EU nebo se o ni hodlají ucházet?

Město Brno v současné době připravuje žádost o dotaci z fondů EU na projekt „Zpřístupnění brněnského podzemí – soubor staveb“. Je zpracovávaná dokumentace pro stavební povolení této akce. Na podkladech k projektové dokumentaci spolupracuje budoucí uživatel a provozovatel, Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace. Dále jsou připravovány další projekty investičního charakteru, a to: Muzeum loutek – III. etapa rekonstrukce divadla – Loutkové divadlo Radost;

Přírodovědné exploratorium – Hvězdárna a planetárium M. Koperníka

Veřejná knihovna – centrum celoživotního vzdělávání a komunitní centrum, Kamechy – Knihovna J. Mahena.

V tisku se objevila informace, že arch. Jan Kaplický by se mohl stát poradcem pro architekturu v moravské metropoli v Brně. Můžete tuto zprávu okomentovat a upřesnit?

Tato zpráva je pravdivá. S panem architektem Kaplickým jsme se opravdu domluvili na externí spolupráci. Co se týče konkrétnějších záměrů, mohu Vám prozatím sdělit, že se již dva připravují, ale zatím jsou ve fázi zrodu. U jednoho z nich by se mělo jednat o budovu hotelu a u druhého o multifunkční výškovou budovu. V případě, že naše společné plány budou mít konkrétnější obrysy, tak Vás i Vaše čtenáře budu rád informovat.

Ještě jednou děkuji

Ludmila Kučerová