Kulturní rozmanitost v ČR

K Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů se dosud připojilo 68 smluvních stran, z toho 23 členských států EU a také Evropské společenství jako celek. Připojení ČR sice jednomyslně schválila vláda, ale Senát Parlamentu ČR na své říjnové schůzi souhlas k ratifikaci nedal. Vládní návrh se před senátory snažil obhájit ministr kultury Václav Jehlička, který mimo jiné uvedl, že se jedná o dokument, který je významným nástrojem pro oblast rozvoje kultury a  nástrojem pro její vazby na ekonomickou sféru.

 Ministra kultury V. Jehličky jsme se zeptali:

Co vyplývá pro ČR ze skutečnosti, že se k Úmluvě připojila Evropa jako celek?

Evropské společenství se stalo stranou Úmluvy 18. 12. 2006. Stalo se tak po delší diskuzi členských států EU a po schválení Radou ministrů kultury 18. 5. 2006. Pozice České republiky během těchto jednání byla zpracována Ministerstvem kultury ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Stálým zastoupením ČR při UNESCO v Paříži. V rozhodnutí Rady ministrů kultury EU se uvádí, že "v oblastech spadajících do Úmluvy UNESCO má pravomoci jak Evropské společenství, tak členské státy. Je tedy vhodné, aby se smluvními stranami stalo Společenství i členské státy a aby společně plnily závazky, jež Úmluva stanoví, a společně a soudržně vykonávaly práva, jež jim Úmluva uděluje v případě sdílených pravomocí". Pro Českou republiku vyplývá potřeba ratifikace Úmluvy nejen z tohoto Rozhodnutí, které je závazným dokumentem pro všechny členské státy EU v oblasti kultury, ale i s ohledem na články 133, 151, 181 a 181a, ve spojení s článkem 300, odst. 2 Smlouvy o založení EU při provádění mezinárodních závazků a v souladu se stanoviskem Evropského parlamentu ze dne 27. 4. 2006. Evropská společenství tak postupovala vzhledem k charakteru Úmluvy s tím, že je žádoucí, aby právě členské státy EU prokázaly svou vůli stát se stranami Úmluvy a příkladem pro její provádění. V současné době je stranou Úmluvy kromě ES jako celku 23 členských států. Vedle ČR zatím není stranou Úmluvy Belgie, Maďarsko, Nizozemí, nicméně žádná z těchto zemí neinformovala o tom, že by ratifikační proces byl přerušen.

Úmluva mimo jiné zaručuje uznání všech kultur a jejich respektování, jsou-li v souladu s lidskými právy a základními svobodami. Definuje základní pojmy a zásady zachování kultur a jejich rozmanitost pro další generace. Důvody, které na jednání 9. schůze Senátu PČR uváděli  odpůrci ratifikace, byly rozmanité, jak vyplývá z těsnopisecké zprávy. Jedna z prvních připomínek směřovala ke špatnému překladu z angličtiny, další kritizovala nepochopení vtahu kulturní rozmanitosti a lidské svobody. Přestože se v Úmluvě uvádí, že z ní nevyplývají žádné povinnosti ani  práva pro fyzické či právnické osoby, zazněla na jednání obava, že by se na ni mohl v případě prosazování svých zájmů odvolávat kdokoli.

Shrneme-li to, co bylo odpůrci ratifikace smlouvyna řečeno  – když se nepřipojíme, nestane se nic, kulturní rozmanitost není v ČR ničím ohrožena.

Ministrovi kultury jsme ještě položili otázku,  zda předloží znovu tento návrh do Parlamentu ČR a případně v jakém termínu?

Ministerstvo kultury uvažuje o tom, že návrh na ratifikaci předloží Parlamentu ČR (resp. vládě) znovu, pravděpodobně na podzim 2008.

 Ludmila Kučerová

Pozn.: Protože se jedná pouze o připojení k již evropským společenstvím ratifikovanému dokumentu, který není možné zásadně měnit, je větší šance na přijetí za předpokladu, že buď:

1) Text bude kvalitně přeložen

nebo

 2) Senát bude znova projednávat tento dokument po volbách, které proběhnou letos na podzim.

Případně nastane bod 1 i 2 současně.

Ještě dodávám, že ke schválení v senátu chyběl jeden hlas (66 přítomných, 18 proti, 33 pro, ostatní zřejmě bez názoru).